Pojem kevlar jste už určitě slyšeli. Tímto názvem se označuje para-aramidové vlákno, jejž objevila chemička Stephanie Kwoleková roku 1965. Materiál má velmi zajímavé vlastnosti. Je odolný a pevný, využívá se pro výrobu lan, šicích nití, ovšem i neprůstřelných vest či ohnivzdorného oblečení.
S kevlarovým oblečením či doplňky se setká i běžný člověk, třeba při svařování. K tomu jsou zapotřebí ochranné prostředky jako polomasky nebo žáruvzdorné rukavice. A právě ty se vyrábí třeba i z kevlaru.
Různé varianty žáruvzdorných rukavic
Žáruzvdorné rukavice se vyrábí z vícero materiálů. Mohou být například ze silikátové tkaniny doplněné o izolaci, ze sebatanové kůže s hliníkovým povlakem, nebo právě z pleteného kevlaru. Odolnost se může lišit podle dalších použitých technologií, izolace apod. Kevlarové rukavice zpravidla zvládnou pár set °C, kromě toho jsou odolné proti otěru a proříznutí. Na výměnu elektrody postačí.
Je pravdou, že rukavice z jiných materiálů kolikrát vydrží více, třeba i přes 1000 °C sálavého tepla (pozor, je rozdíl mezi sálavým a dotykovým teplem), kevlar je ale skvělým kompromisem v ceně a kvalitě. Kevlarové rukavice totiž pořídíte i pod pětistovku, zatímco takové rukavice ze silikátové tkaniny, co vydrží krátkodobě 1100 °C, stojí třeba i dvojnásobek.
Ochranné prostředky je třeba přizpůsobit činnosti
Svařování se věnuje i spousta kutilů ve svých domácích dílnách, častokrát však zapomínají na bezpečnost. Neštěstí na sebe nenechávají dlouho čekat od drobností, jako je spálený knír, až po hořící montérky. K tomu navíc nedošlo doma, nýbrž ve firmě. Přitom je povinností zaměstnavatele zajistit svým zaměstnancům odpovídající ochranné pomůcky. Doma jste za sebe zodpovědní sami, ale investici do ochranných pomůcek určitě nepodceňujte.
Přidat komentář