Firemní šatna: na co firmy při zařizování nejčastěji zapomínají
Firemní šatna se často zařizuje na poslední chvíli: pár věšáků, lavice a hotovo. Teprve po nástupu lidí se ukáže, že chybí zámky, větrání, oddělený prostor nebo místo pro mokrý oděv. Kde zaměstnanci vykonávají práci, při které se převlékají, mají pravidla hygieny a bezpečnosti práce konkrétní nároky. Omyly, které se opakují, mají jednoduché vysvětlení. Níže je najdete spolu s tím, co platí doopravdy a co si před zařízením šatny ověřit.
Omyl: stačí věšáky a lavice
Věšáky v chodbě fungují v kanceláři, kde si lidé jen odloží kabát. Pro provoz, kde se zaměstnanci převlékají do pracovního oděvu, to nestačí. Potřebují uzamykatelný prostor pro osobní věci, aby je nemuseli nosit s sebou. Bez toho vzniká nejistota a spory o ztráty.
Základem je skříňka na osobu, ideálně s možností zamknout. Pokud se oděv po práci znečistí, hodí se dvoudílná skříňka, kde je čistá a špinavá část oddělená. Zaměstnanec si tak neponičí civilní oblečení. Zvláště to platí v dílnách, kuchyních a skladech.
Lavice má být dostatečně dlouhá a stabilní. Lidé si obouvají boty, takže potřebují místo k sezení a odložení tašky. Podlaha musí být omyvatelná a protiskluzová. Šatna s kluzkou dlažbou je hlavně místo úrazů.
Omyl: jedna šatna pro všechny
Pokud se zaměstnanci převlékají, ženy a muži by měli mít šatny oddělené. Jde o základní požadavek hygieny a ochrany soukromí. Malá firma, která má jedinou místnost, ji musí řešit střídáním časů nebo samostatným prostorem. Konkrétní podmínky vyplývají z předpisů o ochraně zdraví při práci, které se mohou měnit.
Dalším rozlišením je druh práce. Zaměstnanci s čistou prací a ti, kdo pracují s prachem, olejem či chemií, by měli mít šatny oddělené, případně aspoň oddělené skříňky. Společný prostor by znečištěný oděv roznášel. U potravinářství platí navíc hygienická pravidla.
Neopomeňte osoby s omezenou pohyblivostí. Šatna má být přístupná bez schodů a dost prostorná. Jedna univerzální kabina se hodí pro převlečení kdykoli. Ověřte požadavky na bezbariérovost u příslušného úřadu.
Omyl: větrání nehraje roli
Šatna, kde se suší mokré oblečení a boty, se bez větrání rychle změní v zatuchlé místo. Vlhkost vede k plísním a zápachu a poškozuje skříňky. Okno nebo mechanické odvětrání patří k základnímu vybavení. Vzduch má cirkulovat i uvnitř skříněk, proto mají mít otvory.
Důležité je i vytápění. Zaměstnanec nemá stát v ledové místnosti v zimě, když se svléká. Teplota musí odpovídat tomu, že lidé jsou částečně oblečeni. Podrobné hodnoty vyplývají z předpisů a z posouzení rizik.
Pro mokré oděvy, například u práce venku, se hodí sušicí zařízení nebo samostatná místnost. Bez něj si lidé nosí oblečení domů, což vede ke ztrátám. Investice se vrátí v menší nemocnosti a spokojenosti. U venkovních prací jde o běžnou praxi.
Omyl: hygienu vyřeší úklid
Úklid nahradí nedostatky jen částečně. Pokud chybí umyvadla, sprchy nebo toalety v dosahu, zaměstnanci musí chodit přes celý areál. Provozy se špinavou prací mají zpravidla povinnost zajistit mycí a sprchové zařízení. Rozsah závisí na druhu činnosti.
Navrhněte šatnu v návaznosti na hygienické zázemí. Cesta od skříňky ke sprše a zpět má být krátká a bez křížení čistých a špinavých tras. Při plánování nakreslete jednoduchý půdorys. Ušetříte tím předělávky.
Určete pravidla úklidu. Kdo čistí skříňky, jak často se vynáší odpad a kdo hlídá pořádek. Společná odpovědnost se bez pravidel rozplývá. Jednoduchý rozpis na dveřích pomůže víc než napomínání.
Co platí doopravdy o kapacitě
Počet skříněk má odpovídat počtu zaměstnanců včetně těch, kteří pracují na směny. Kdo se převlékne v jiný čas, potřebuje vlastní skříňku. Sdílená skříňka je řešením jen výjimečně a musí být hygienicky bezpečná. Počítejte i s rezervou pro budoucí nábor.
Prostor mezi řadami skříněk má umožnit průchod a převlékání. Příliš těsná šatna vyvolává přetížení ve špičkách, hlavně při střídání směn. Měření podle času pomůže: sledujte, kolik lidí je v šatně najednou. Podle toho dimenzujte plochu.
Konkrétní minimální rozměry a vybavení určují předpisy o ochraně zdraví při práci a stavební normy. Před realizací se informujte u odborně způsobilé osoby v prevenci rizik. Může posoudit vaši situaci a doporučit rozsah. Omyl se platí dvakrát.
Praktický postup zařízení
Nejprve zjistěte, kolik lidí a kdy se bude převlékat. Sepište druhy prací a míru znečištění oděvu. Zjistěte, zda potřebujete oddělit muže a ženy, čisté a špinavé části. Podle toho navrhněte velikost a počet skříněk.
Poté vyberte materiály. Omyvatelné povrchy, protiskluzová podlaha, kvalitní zámky a větrací otvory jsou základ. Světlo má být dostatečné, aby se člověk mohl bezpečně obout. Nábytek vybírejte odolný, protože šatna se používá intenzivně.
Na závěr zkuste šatnu v provozu. Po měsíci se zeptejte zaměstnanců, co jim chybí. Drobné úpravy, jako další háčky či zrcadlo, přijdou levně. Spokojená šatna je důkazem, že na lidi nezapomínáte.
Můj tip: Doporučil bych před objednáním skříněk nakreslit půdorys v měřítku a vyzkoušet na podlaze s lepicí páskou, kolik místa lidé potřebují. Zjistíte tak, zda se dveře skříněk otevírají do volného prostoru a zda se dá projít. Oprava na papíře nestojí nic.
Zdroje
- Státní úřad inspekce práce
- Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
- Státní zdravotní ústav
Publikováno: 10. 05. 2024
Kategorie: Podnikání